Informace o terapii:

Při spolupráci s klienty nám jde především o hledání způsobu jak žít uspokojivý život, prožívat radost, naplnění a vlastní hodnotu. Mám rád definici duševního zdraví jako schopnosti pracovat, milovat, hrát si a snít.

Pracujeme na posílení nezdolnosti, resilience – schopnosti odolávat zátěži a tvořivě se přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Hledáme způsob jak zvládnout vztahové či vývojové krize, zátěž vyplývající z akutní či dlouhodobé stresové situace nebo zpracovat témata z minulosti, která ovlivňují náš současný život a někdy se i předávají přes generace.

Klienti přicházejí s širokým okruhem symptomů, na které se díváme jako na projev konfliktu mezi autentickými potřebami, možnostmi a hodnotami člověka a požadavky, které na sebe klade on sám nebo jeho okolí. Pracujeme i s klienty, kteří mají dlouhodobé somatické obtíže, a kterým může prospět porozumění psychosociálním souvislostem těchto obtíží a psychoterapeutická podpora.

Psychoterapeutická práce se odehrává ve vztahu mezi terapeutem a klientem. Nemluvíme tedy jen o tom, co se odehrávalo dříve či odehrává nyní v klientově životě, ale i o tom, co se odehrává právě teď v našem vztahu. Umožní nám to dostat se do kontaktu s často neuvědomovanými či potlačovanými emocemi, tělesnými pocity, potřebami a přesvědčeními, které ovlivňují náš život.

Psychoterapie je hledání jedinečné cesty, která odpovídá specifickým podmínkám a potřebám. Neposkytuje univerzální návody a řešení.

Objednání: Optimální je nejprve se mailem nebo sms informovat, zda je aktuálně volno a pak si zavoláme, vyjasníme si o čem by spolupráce měla být a společně najdeme termín.

Zahájení terapie: První setkání (někdy i více) jsou věnovány zmapování situace, potřeb a domluvě o možnosti a cílech spolupráce. Rozhodujeme se oba, klient i terapeut. Pokud jednomu z nás podmínky nevyhovují nebo se necítí ve vztahu dobře, je lépe ve spolupráci nepokračovat.

Ukončení terapie: Ukončení je důležitou součástí terapie. Je obvykle výsledkem dohody terapeuta a klienta a je dobré nechat pro uzavření terapeutického procesu a rozloučení dostatek času. Je to důležité i pro mě jako terapeuta. I já investuji do našeho vzájemného vztahu a chci mít prostor pro jeho uzavření. V Dohodě je proto formulováno, že po oznámení rozhodnutí ukončit terapii proběhne minimálně ještě jedno setkání.

Důvěrnost a dokumentace: Profesní etikou jsem zavázán k důvěrnosti. Informace z terapie nikomu nesděluji. Nevedu žádnou formální dokumentaci. Výjimky: Na vlastní žádost klienta mohu vydat zprávu s nejobecnějšími informacemi. (Např. Docházel od... do... a tématem byly vztahové obtíže.) Nedílná součást psychoterapeutické profese je pravidelná supervize. O své práci mluvím se svým supervizorem či v supervizní skupině. Dbám při tom ale maximální diskrétnosti, nesděluji údaje, podle kterých by bylo možno klienta identifikovat. Supervizor i členové supervizní skupiny jsou rovněž vázání etickými pravidly – důvěrností. Důvěrnost může být porušena ze zákonných důvodů – na oficiální výzvu police či soudu či povinnost oznámit nebo překazit trestný čin.

Hrazení konzultací a storno podmínky: Probíhá obvykle v závěru sezení. Je možné platit prostřednictvím QR kódu, kartou i hotově. Je možná i platba na účet na základě faktury. V případě, že se nemůžete dostavit na domluvenou konzultaci, je možné využít náhradní neobsazený termín v daném týdnu, případně konzultace může proběhnout on-line či po telefonu. Jinak platí, že dojednaná konzultace zrušená méně než 48 hodin předem, bude uhrazena jako by proběhla.

Kdy není psychoterapie vhodná: Základní překážkou je neshoda na způsobu a cílech práce či vzájemná nedůvěra. Spolupráce by se nedařila, pokud by klient nebyl motivován k práci na sobě, nechtěl či nemohl mluvit otevřeně o svém prožívání či pokud by očekával jednoznačné expertní rady a návody. Překážkou může být somatický nebo psychický stav, který vážně ohrožuje zdraví či život klienta. V tomto případě je spolupráce možná jen pokud je zajištěna spolupráce se zdravotnickým zařízením, které o klienta pečuje. Překážkou je rovněž stav, ve kterém klient není schopen porozumět a nést zodpovědnost za důsledky svého chování (závažnější organické poškození, mentální retardace nebo vliv psychoaktivních látek). Nepracuji s lidmi, se kterými mám přímý nebo zprostředkovaný osobní či pracovní vztah. To se vztahuje i na blízké osoby mých klientů. S dětskými klienty pracuji pouze v rámci rodinné terapie.

Oslovování v terapii: V terapii se obyvykle oslovujeme křestními jmény a vykáme si, ale můžeme se domluvit i jinak.

Pokud máte nějaké dotazy, napište, rád stručně odpovím.